Oscar

Je těžké mluvit o tom, co se přihodilo Oskárkovi, protože ni my to v podstatě nevíme. Ve středu jsme si převzali kocourka s tím, že počkáme na výsledky vyšetření na FIP a toxoplazmozu. Zlomeniny, které utrpěl nebylo v danou chvíli možné řešit. Byl sice slepý, ale jinak to nevypadalo, že by trpěl , baštil a dával najevo spokojenost. Ve čtvrtek jsme zjistili, že sliní, misky s jídlem byly prázdné, dokonce i použil záchůdek. Divně třásl hlavičkou, když jsme se pokusili vzít do náruče, choval se agresivně, kousal, vrčel, třásl se jakoby prodělával nějaký záchvat. Ihned jsem ho dopravili na k veterináři, měl halucinace, byl naprosto neošetřitelný. Jen sedace umožnila vzít krev a udělat další nezbytná vyšetření. Mléčná tekutina v břiše,která byla zjištěna již při příjmu, vymizela, dokonce i krevní výsledky byly povzbudivé. Byl připojen na infuze a čekali jsme do rána, až bude při vědomí, zda se jeho stav zlepší a začne  alespoň částečně přijímat potravu.  Ke změně bohužel nedošlo. Ve chvíli, kdy začaly odeznívat tlumící léky, se opět dostavily halucinace. Laboratoř potvrdila vysoké hodnoty protilátek na toxoplazmozu a  přítomnost koronoviru. I když bojovnost kocourka byla velká, tohle tak slabé zubožené tělíčko zvládnout nemohlo, proto jsme se rozhodli pro eutanazii. Oskárek mohl mít také nádor na mozku, utrpěl zlomeninu přední a zadní nožičky, byl slepý a poz. na toxoplazmozu. K některým zvířátkům je osud nemilosrdný.  Jediné v čem měl štěstí bylo, že neumřel někde v bolestech sám bez lidského pohlazení. Věřte, že jsme za něj veterináři bojovali ze všech sil a jediné , co jsme pro něj mohli udělat bylo ,nechat  ho důstojně odejít za duhový most. Děkuji Jirkovi, který pro něj udělal maximum, že byl s ním celých 24 hodin,než jeho trápení skončilo.