Cesar
César je bílorezavý kocourek, který se k nám dostal díky nepříznivému osudu. Jeho panička si ho vzala jako malé koťátko a starala se o něj jako o vlastní dítě. Zvykli si na sebe a César svou paničku všude následoval, když byl s ní, tak se cítil nesmírně spokojeně a její péči jí oplácel mazlením a pocitem, že není sama. Když mu byl jeden rok, osud mu přichystal první ránu v podobě kočičího nepřítele, auta. Césara srazilo auto a chvíli na tom byl špatně, ale díky péči, která se mu dostávala od jeho lidské maminky, se z toho dostal. Za další rok si s ním osud pohrál znovu, kamarádství a lásku mezi ním a jeho lidskou maminkou přerušila smrt jeho paničky. Spousta lidí si myslí, že kočky jsou s lidmi jen kvůli tomu, že je krmí, ale César dokázal opak. Po ztrátě jeho lidské přítelkyně, jakoby ztratil touhu žít. Nechtěl jíst, s nikým se nechtěl mazlit a jen přežíval. Jakoby nestačilo vše tohle, co se mu přihodilo, přišla ještě jedna rána, děti jeho paničky ho odmítli a tak musel opustit i dům, kde vyrůstal a zažil vše krásné. Nedávno se dostal k nám do depozitu, díky lidem, kteří už se nemohli dívat na to, jak ubohý kocourek obchází kolem „svého“ domu, ve kterém vyrůstal a neustále „brečí“ steskem po své paničce. Také krutá zima se na něm znatelně podepsala, neboť něco takového do této doby zažil pouze pohledem přes zavřené okno z vyhřátého pokoje. Během prvních dnů, jeho pobytu u nás, byl velmi apatický a většinu dne prospal. Vzhledem k tomu, že se od pozůstalých jeho paničky nepodařilo zjistit žádné informace o tom, zda je kocourek očkovaný, odčervený nebo zda se v současné době neléčí z nějaké choroby, tak jsme mu museli připravit další nepříjemný zážitek a to kompletní veterinární vyšetření včetně odběrů, testů a následné kastrace. Přesto, že toto důkladné vyšetření bylo poměrně finančně náročné, jsme měli radost, že je zdravotně více méně v pořádku až na menší trvalé následky zapříčiněné jeho střetem s automobilem a menší respirační potíže které mu budou delší dobu připomínat jeho pobyt v chladném prostředí na které nebyl zvyklí. V současné době se jeho stav pomalu ale jistě zlepšuje a to jak po zdravotní stránce, tak i po té psychické. Jsme přesvědčeni, že lidé, kteří ho k nám za včasu přivezli, tak mu zachránili život. Dnes už se César pohybuje po bytě beze strachu a pomalu se sbližuje s ostatními kočkami, které mu hodně pomáhají svým vstřícným přístupem. Také se mu, k naší velké radosti, vrátila chuť k jídlu. Je to velmi přizpůsobivý a nedominantní kocourek, který má velmi dobré hygienické návyky a až se vzpamatuje z otřesného zážitku, tak bude pro svého nového majitele velmi přítulný a mazlivý společník.